Co pomáhá při bolesti paty? Fyzioterapie i vložky do bot s vodou  

Autor: Depositphotos.com

Zjednodušeně tohle trápení nazvete slovy: „Bolí mě pata.“ Příčin bolesti může být více a hledání řešení při patní ostruze a bolesti Achillovy šlachy je mnohdy frustrující.

Bodnutí při každém kroku, bolestivé pocity přímo pod patou, z boku paty nebo až k plosce chodidla, vystřelující bolest u Achillovy šlachy… bolesti paty patří mezi nejčastější ortopedické potíže. Co přesně tyto stavy způsobuje, jak se od sebe liší a jaké je jejich řešení?

Kde všude pata bolí a co to znamená

Bolesti paty, které přivádějí pacienty k lékaři, jsou většinou na její spodní straně. „Tato bolest se typicky objevuje ráno, zejména při prvních krocích. Bolest je často pálivá a pacient ji obtížně lokalizuje,“ popisuje doc. Rastislav Hromádka z I. ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol.

Jiné pacienty naopak bolesti trápí na zadní straně paty vycházející přímo z úponu Achillovy šlachy. Tyto bolesti pacienti velmi dobře popisují, na rozdíl od těch na spodní straně paty. „Často vidíme v těchto případech také změnu tvaru zadní části paty, kde vzniká typická ‚boule‘,“ upřesňuje ortoped.

Obě tyto bolesti patří mezi bolesti úponové (entezopatie), u kterých dochází k zanícení napojení měkkých tkání na patní kost, na rozdíl od klasické bolesti Achillovy šlachy, která je většinou umístěná přibližně 4 až 5 cm nad jejím úponem a vzniká drážděním její měkké tkáně.

Ortoped Zdeněk Bezvoda z Lékařského domu Praha 7 se často setkává s izolovanou bolestí přímo pod patou nebo z boku. „Pokud se bolest vyskytuje na plosce nohy, s největší pravděpodobností se jedná o ostruhu patní kosti,“ říká.

Právě patní ostruha nebo zánět povázky chodidla se projevují bodavou bolestí paty při každém kroku, citlivostí chodidel na dotek, ale i bolestivostí v klidovém stavu. „Při bolavém chodidlu pacienti často popisují pocit, jako by šlapali po střepech. Tento zánět se může rozšířit do okolních svalů a přeneseně způsobovat bolest i v jiném místě, například v přední části chodidla, vzadu na patě či v úponu Achillovy šlachy,“ líčí Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka Fyziokliniky v Praze.

Nadváha? Nepřiměřená zátěž? Příčin bolesti paty je víc

Možností, jak se dopracujete k bolavé patě, je bohužel nepočítaně. Příčin totiž může být celá řada. „Může se jednat o opakovanou nebo nadměrnou zátěž, nošení nevhodných či zcela nových bot, zranění nohy, útlak nervu nebo degenerativní a zánětlivá onemocnění. Příčinou bolesti mohou být také například ploché nohy,“ vyjmenovává Zdeněk Bezvoda.

Navíc málokdy je onen viník jen jeden, jak upřesňuje Rastislav Hromádka: „Bolesti paty nemívají pouze jednu příčinu, a jedná se tedy o souběh několika z nich. Nejčastěji vznikají kombinací vrozené dispozice tvaru patní kosti spojenou s jejím přetěžováním.“ Typicky se jedná o člověka s mírnou nadváhou, který si po celodenní práci vsedě řekne, že si půjde večer zaběhat. V tomto případě svaly lýtka, které celý den nejsou používány a jsou zkráceny, večer při běhání přenášejí impulzy výrazně na patní kost, a to vede k přetížení úponů. „Achillova šlacha spolu s lýtkovými svaly fungují i jako ‚pružina‘, aby se úponům na patě odlehčilo při chůzi a běhu. Nelze nezmínit i další příčinu, a tou je nadváha, která přetěžuje úpony natolik, že není možné je uspokojivě vyléčit,“ přidává další důvod obtíží lékař.

S bolestivými stavy v oblasti paty po jednorázové nadměrné zátěži se setkává u svých pacientů také Iva Bílková. Častou příčinou je dle fyzioterapeutky rovněž opakovaná a dlouhodobá zátěž nohy, ať již při běhu, chůzi po tvrdém terénu, nebo po dlouhodobém stání.

Problém jménem bota

Všichni odborníci zmiňují nevhodnou obuv, ať je to bota s úzkou špičkou, tvrdou stélkou, nepružnou podešví, nebo nevhodným tvarem stélky. „Obuv je významným faktorem, který spíše ovlivňuje projev onemocnění, než že by byl vyvolávající příčinou. Musíme si uvědomit, že pokud patu podložíme vložkou do boty, nebo boty jsou na podpatku, tak Achillově šlaše ulehčíme a můžeme se cítit lépe, ale pouze do té doby, než si šlacha opět ‚zvykne‘ na podpatek nebo vložku. Pak se projevy vrátí a často s větší intenzitou,“ vysvětluje Rastislav Hromádka.

Pro někoho možná překvapivě představují za určitých okolností riziko i populární „bosoboty“, tzv. barefoot. „Bosé boty mají jistě pozitivní vliv na vývoj nohy, ale při velké zátěži hrozí bolest chodidel, kleneb a svalů. Lidé chodí převážně po tvrdé dlažbě a na bosou chůzi nejsou zvyklí, proto pak trpí patními ostruhami a záněty Achillovy šlachy, která má funkci tlumiče při dopadu. V klasické botě je funkce tlumiče v podrážce, v barefootové botě chybí. Pokud chce někdo bosou chůzi aplikovat ve městě, pak bych volila barefoot jen občas a střídala bych ji s jiným typem obuvi s pevnou, ale měkkou podrážkou,“ doporučuje Iva Bílková. Michal Babol ze společnosti Medicovi, dánského výrobce ortopedických vložek do bot, k tomu dodává: „Důvodem vysokého rizika vzniku zdravotních komplikací je, že naše chodidla nejsou přizpůsobená pro chůzi naboso po tvrdém a rovném povrchu, jako jsou chodníky. Geneticky jsme přizpůsobení na bosou chůzi po nerovném povrchu, v přírodě. Při takovém pohybu jsou šlachy v chodidlech rovnoměrně procvičovány.“

Na druhou stranu, příliš „pohodlíčka“ pro naše nohy také není ideálním řešením: obuv a vložky do bot s tvarovanou (podpůrnou) klenbovou částí totiž podle odborníků fungují podobně jako ortézy, ve kterých se svaly a šlachy chodidel dostatečně nepohybují. To má za následek oslabené svaly a šlachy chodidla a pokles klenby. V chodidle se nachází více než stovka svalů a šlach, které pro svou správnou funkčnost vyžadují každodenní procvičování. „Pohodlná obuv a stélka s podpůrnou klenbovou částí brání v tomto procvičování. To častokrát vede ke chronickým bolestem, plantární fascitidě (patní ostruze), spadlé klenbě, necitlivosti, hematomům, ale i bolestem zad nebo kolen,“ popisuje Michal Babol. Potíže se mohou rozvinout až ve velmi nepříjemné stavy, které negativně ovlivňují kvalitu života. Mnoho lidí ví o výhodách pravidelného cvičení, ale bohužel na procvičování chodidel myslí málokdo.

Koho bolí pata

Bolesti paty se objevují od dětství až do pozdního věku. Nejširší výskyt obtíží je ale ve středním věku.

Podle doc. Hromádky existují dvě velké skupiny pacientů s bolestmi paty. Jedna skupina je tvořená sportovně aktivními lidmi, kteří úpony přetěžují sportem a velmi často nevěnují dostatečnou pozornost regeneraci po zátěži. Druhá skupina je početnější a je tvořena naopak málo aktivními pacienty, kteří v důsledku dispozice a nadváhy nadmíru zatěžují úpony na patě. „Obě skupiny potřebují zmírnit zátěž, buď změnou aktivity, anebo redukcí hmotnosti, a v obou skupinách pomáhá významně fyzioterapie,“ říká lékař.

Velký zájem pacientů s těmito potížemi o služby fyzioterapeutů potvrzuje Iva Bílková. Patní ostruha je jedním z nejčastějších problémů, které přivádějí klienty do jejich ordinací. „Jsou to sportovci i lidé s fyzicky náročným zaměstnáním. Řada z klientů je frustrována dlouhotrvající neúspěšnou léčbou a opakovanými recidivami problémů. Na jedné straně stojí nízká účinnost fyzikální léčby, kterou klient absolvoval, a na straně druhé vytržení terapie z celkového kontextu řešení zdravotního problému.“ Patní ostruha totiž nevzniká náhodně. Její příčinou je dlouhodobé přetěžování měkkých tkání. Ačkoliv se projevuje na koncové části těla, její příčina může být například ve vadném držení bederní páteře, které ovlivňuje souhru níže uložených svalových skupin.

Je to ostruha, není to ostruha?

Ze všeho nejdůležitější je podle odborníků nejprve rozeznat konkrétní příčinu bolesti. „Dnes se téměř všechny problémy s patou laicky označují za patní ostruhu,“ říká Michal Babol. Medicína patní ostruhu definuje jako vápníkový výrůstek na patní kosti, jehož tvorba je viditelná na rentgenových snímcích. Ale neplatí to ihned: „V okamžiku, kdy začnete pociťovat bolestivé příznaky, nemusí být patní ostruha při rentgenovém vyšetření, které zobrazí kostní výrůstek v ose dlouhodobě přetěžované šlachy, ještě patrná,“ vysvětluje Iva Bílková.

Autor: Wikipedia.org / Lucien Monfils, podle licence: CC BY-SA 3.0

Patní ostruha (plantární fascitida) na RTG snímku

Bolest totiž vzniká současně se vznikem zánětu plantární fascie (více o fasciích se dočtete v článku Fascinující fascie aneb opomíjený důvod bolesti), která se upíná na patní kost a jde současně s ohybači prstů v průběhu celého chodidla. Patní ostruha jako kostní výrůstek vzniká až v okamžiku dlouhodobého přetěžování ohybačů prstů a této fascie. „Jde o reaktibilní změnu kosti při úponu šlach na patní kost. Není proto úplně nezbytné nechat se ozařovat rentgenovými paprsky. Patní ostruhu, ale dokonce i zánět ještě bez průkazu patní ostruhy, lze dobře zobrazit na diagnostickém ultrazvuku, který patří mezi neinvazivní – organismus nezatěžující – metody,“ popisuje fyzioterapeutka.

Jak si ulevit při bolesti paty

Lékaři v každém případě doporučují zaměřit se na odlehčení paty – například pomocí speciální gelové podpatěnky, vhodných ortopedických vložek, pomocí zdravotní obuvi nebo změnou výšky podpatku.

Tradiční ortopedické vložky jsou obvykle vyrobeny z korku, kůže nebo plastů. Bývají měkké a poloelastické. Působí však jen jako pasivní podpora chodidel a v dlouhodobém horizontu oslabují šlachy v chodidlech. Tyto vložky jsou vhodné při deformitách chodidel a kotníků, tedy tehdy, když jsou už chodidla nezvratně poškozena. Bolest paty (patní ostruhy, plantární fascitida) nepatří mezi nevratné poškození chodidel, proto pro ni nejsou tradiční vložky ideální volbou. Tu nabízejí vložky s vodou. „Terapie vlnami vody je jedinečná ortopedická terapie, založená na konstantním pohybu chodidel, který je vyvolaný vodními vlnami ve vložkách. Důvodem úlevy od bolesti chodidla je rychlost, kterou se pohybují tlakové vlny vody v těchto ortopedických vložkách a působí na povrch chodidel,“ popisuje Michal Babol.

Vložky do bot s vodou tlumí došlap a přimějí nohu provést správný pohyb paty, svalů a šlach chodidla a také sérii malých vertikálních pohybů. Tyto pohyby posilují úlevu od bolesti a zvyšují pružnost šlach. Vyvolaný pohyb současně zlepšuje prokrvení v oblasti paty a celého chodidla. A nejen to, jak doplňuje Michal Babol: „Aktivní pohyb šlach a svalů chodidla pomocí terapie vlnami vody s těmito vložkami je účinnou metodou pro odstranění bolesti v oblasti paty, ale i chodidel, kotníků, kolen, kyčlí a zad.“

Účinné bývají i zapařovací obklady, tejpování a obstřiky. „Pomáhají i ledové obklady, masáž nohou nebo některý z protizánětlivých gelů. Kromě toho je možné potíže krátkodobě zahnat pomocí léků proti bolesti, které jsou volně dostupné v lékárně,“ dodává ortoped Zdeněk Bezvoda. Léky samy o sobě však nejsou řešením.

Většinou pomůže fyzioterapeut

„Nejdůležitější v léčbě úponových bolestí paty a Achillovy šlachy jsou techniky fyzioterapie,“ doporučuje doc. Hromádka. Ta by měla být zacílená na změnu napětí (uvolnění) svalů lýtka a koordinaci mezi jednotlivými svalovými skupinami dolní končetiny. Zkušený fyzioterapeut naučí vhodné cviky, protahování Achillovy šlachy a svalů lýtka by pak měl pacient provádět denně na základě jeho instrukcí. Pokud je cvičení kombinováno s masážemi a teplými koupeli, bolesti velmi často ustupují do dvou měsíců.

V případě, že se jedná o patní ostruhu, nabízejí se například tyto možnosti: radioterapie, léčba pomocí laseru, léčba terapeutickým ultrazvukem, magnetoterapie, léčba růstovými faktory z krevní plazmy, aplikace rázových vln.

Podrobněji možnosti fyzioterapie popisuje Iva Bílková: „Při přetížených měkkých tkáních v chodidle, případně už při zánětu, využívá fyzioterapie techniky na uvolnění měkkých tkání plosky, nohy a kotníku. Jedná se o ošetření bolestivých bodů ve svalech a fasciích. Další možností je mobilizace drobných kloubků nohy a kotníku, čímž se zlepší jejich a zároveň i pacientova celková pohyblivost.“ Jednou z nejúčinnějších metod je aplikace radiální nebo fokusované rázové vlny, jejíž pomocí se výrazně urychlí hojení zánětu a zlepší regenerace. „Na bolest paty doporučuji terapii s aplikací fokusované rázové vlny, která má dle mých zkušeností v oblasti tvrdé paty lepší výsledky než slabší radiální rázová vlna,“ říká fyzioterapeutka.

Významnou podporou léčby je také kinesiotaping. Díky němu se zlepší prokrvení a vedení lymfy a uvolní se napětí svalů plosky nohy. Jako účinná alternativa se také prokázala tzv. terapie ploché nohy. „Jedná se o soustředění na tři body opory nohy, patří sem technika tzv. malé nohy, senzomotorické cvičení na nestabilních podložkách ke zlepšení funkce nohy a stability a další.“ V rámci léčby se provádí i terapie funkčních poruch dolní končetiny, pánve, případně páteře.

Zbavit se patní ostruhy, navždy…

„Přejete-li si patní ostruhy trvale zbavit, bude třeba pracovat fyzioterapeuticky s příčinou jejího vzniku – napravit držení těla tak, aby nebyly měkké tkáně v oblasti plosky nohy nadměrně přetěžované,“ upozorňuje Iva Bílková. Zkušený fyzioterapeut by měl umět pacientovi vysvětlit, proč patní ostruha vznikla a jaká režimová opatření by měl dodržovat, aby se zánět vyléčil a znovu nevznikl.

Předmětem aplikace fyzikální terapie není, jak bývá někdy mylně předpokládáno, rozdrcení již vzniklého kalcifikátu, ale eliminace ischemického zánětu (zánět z přetížení bez bakterií, vzniká na základě většího poměru odpadních látek ve svalech, šlachách, s nižším tlakem kyslíku atd.), který tento útvar obklopuje a způsobuje nepříjemnou bolest. Kombinace manuálních metod, aplikací rázových vln a dodržování režimových opatření se v současné době jeví jako jeden z nejúčinnějších postupů.

„Pokud bolesti přetrvávají, je namístě navštívit ortopeda, protože v některých případech je důvod bolesti v nesprávném vrozeném tvaru patní kosti a konzervativní terapie nebývá příliš účinná,“ doplňuje Rastislav Hromádka. V některých případech je pak nutné podstoupit chirurgický zákrok. Druh léčby pak navrhne lékař na základě stavu konkrétního pacienta.