Nejsme velbloudi aneb pitný režim

U pitného režimu je důležitá především pravidelnost. Od rána do večera bychom měli vypít minimálně jeden a půl litru vody s vyváženým obsahem minerálů. Přitom nezapomínejme na úskalí tzv. nárazové konzumace.

Ta může způsobit převodnění – stav, kdy jsou nadměrně zatíženy ledviny a také další orgány. V extrémních případech může dojít dokonce k jejich selhání. Příkladem je nedávný tragický případ převodnění z USA. Osmadvacetiletá matka nepřežila jednorázovou konzumaci sedmi litrů vody v rámci rádiové soutěže.
Člověk denně vyloučí v průměru asi dva a půl litru vody. Pro zachování vyrovnané vodní bilance tak musí organismus přijmout odpovídající množství tekutin. Přibližně 900 ml vody získáváme jako součást konzumovaných potravin. Zbytek, tedy minimálně jeden a půl litru, musíme denně vypít.

„Doporučujeme pít průběžně po celý den od samého rána.Tělo tak může ideálně zužitkovat dodané tekutiny. Především bychom se měli vyvarovat nárazového pití většího množství tekutin, které může zapříčinit převodnění. Převodnění způsobuje přetěžování ledvin a srdce, což v krajním případě vede i k poruchám jejich funkcí. Přesné množství tekutin, které si tělo žádá, závisí na mnoha faktorech a je značně individuální. Uvedených jeden a půl litru je proto skutečně minimem.

„Záleží také na tom, jaké minerály a v jakém množství jsou v konzumované vodě obsaženy. Voda by měla dodávat organizmu látky, které mu prospívají a odvést ty, které se v něm usazují. Vyvážený obsah minerálů ve vodě pocházející ze skalního města v Adršpachu to splňuje,“ dodává Broněk Matyšek.

Ideální denní přísun tekutin nelze odbít pouze nárazovou konzumací. Za vše hovoří tragická událost ze Spojených států amerických. Právě převodnění způsobilo v USA smrt osmadvacetileté matky. Ta zemřela několik hodin poté, co díky nárazovému vypití sedmi litrů tekutin vyhrála lístky na koncert Justina Timberlaka.

Co vlastně pít jako základ pitného režimu?
Důležité je nejen množství, ale i co pijeme. Nejzdravějším nápojem je čistá, pramenitá voda. Vyhovujícím zdrojem může být i voda z vodovodu. Její kvalitu však může negativně ovlivnit její pach a chuť. Další možností jsou vody balené. I zde ale existují určitá omezení. Přední odbornice na problematiku pitného režimu MUDr. Jarmila Rážová doporučuje:

„Konzumenti by měli zvážit, která voda se stane základem jejich pitného režimu. Pro tyto účely nejsou vhodné silně mineralizované vody nebo vody sycené oxidem uhličitým. Ty by měly pouze doplňovat základ pitného režimu v závislosti na individuálních potřebách konzumenta. Mezi nejvhodnější základ pitného režimu patří nesycené vody z kvalitních přírodních pramenů. Určitý nadstandard pak představují vody kojenecké.“

Rizika dehydratace
Voda se účastní prakticky všech tělních pochodů a jen její dostatečný přísun zaručuje plnou výkonnost organismu. Naopak, nedostatek vody zapříčiňuje nižší pracovní výkonnost, zdravotní rizika i psychické problémy.

Již ztráta vody odpovídající 2 % tělesné hmotnosti představuje 20 % snížení výkonnosti. Rizikovou však není pouze nárazová dehydratace. Mírný, ale dlouhodobý nedostatek vody, který v denním shonu ani neregistrujeme, může zapříčinit i vážné zdravotní poruchy. MUDr. Jarmila Rázová dodává:

„Poměrně velkým problémem je i dlouhodobá, byť mírná, dehydratace. Pracující často zapomínají pít nebo konzumují pouze kávu, která tělo ještě více dehydruje. Výsledkem jsou bolesti hlavy a ztráta koncentrace. Problematickým je i fakt, že příčiny těchto problémů hledáme často někde úplně jinde. Skutečným důvodem je ale velice často právě špatný pitný režim.“

Známým důsledkem dlouhodobé dehydratace jsou ledvinové kameny. Špatný pitný režim však přispívá i k dalším chorobám. Předpokládá se, že řada civilizačních chorob je buď prvním příznakem nebo následkem trvalého nedostatku tekutin. Konkrétními příklady důsledků špatného pitného režimu mohou být infekce močových cest, zánět slepého střeva či některé druhy rakoviny.

Světová Zdravotnická Organizace (WHO) odhaduje, že nedostatek vody je světové číslo jedna v příčinách chorob. S vodou souvisí 6 % všech chorob lidstva. Důvodem přitom není pouze špatná kvalita vody, ale i její nedostatečný přísun.

Desatero pitného režimu:
1)Je nutné pít rovnoměrně v průběhu celého dne, a to již od rána.
2)Nečekejte na žízeň, která je již projevem mírné dehydratace.
3)Zvažte jaká voda se stane základem vašeho pitného režimu.
4)Základem pitného režimu by měla být dostatečně kvalitní čistá voda, například nesycená pramenitá voda. Jedině ta je vhodná pro všechny bez rozdílu. Vhodnost ostatních nápojů se liší v souvislosti s potřebami konkrétního organismu, probíhající aktivitou, zátěží, počasím apod.
5)Důležité je, aby zvolená voda měla prokazatelně vyvážený obsah minerálů, např. Toma Natura ze skalního města v Adršpachu
6)Omezujte přímou konzumaci většího množství silně perlivých vod. Volný CO2 může mechanicky narušit proces zažívání a vyvolávat tlakové potíže.
7)Omezujte konzumaci slazených limonád a kolových nápojů. Jsou bohatým zdrojem cukru a jejich konzumace může citelně ovlivnit denní příjem energie (kJ nebo kcal).
8)Se zvýšením zátěže zvyšujte i spotřebu tekutin. Také zde platí doporučení průběžného doplňování tekutin.
9)Jako nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladká chuť pocit žízně zvyšuje.